Thakhek, jeskyn? a op?t nenalezený vodop


Advertisement
Laos' flag
Asia » Laos
February 8th 2014
Published: July 12th 2017
Edit Blog Post

Geo: 17.4164, 105.198

Typické ráno u místňáků. Vstávají brzy a dělají bordel. Jsem rezistentní. Do doby než do mě začínají šťouchat a zjišťovat jestli ještě spím. Samozřejmě že ne. Jak taky když dělají takový kravál. Můj pohyb a nevrlý výraz jim bohůžel dodává ještě více radosti a elánu do obtěžování. Scházejí se kolem mě, prohlíží si síť a pokyvují hlavami, že to je teda moc dobrý. Jeden přichází a donutí mě rozepnout moskytiéru jen kvůli tomu, aby se zeptal jestli to je proti komárům, což udělal tím, že mě začal štípat. Ano, odvětil jsem a zase se zapnul. Vše toto se odehrává kolem sedmé ráno aby bylo jasné, že je opravdu brzy. Tedy alespoň pro mě. Oni nemají evidentně do čeho píchnout, tak chodí a píchají si do mě. Ještě chvíli vzdoruji a celkem to i vychází, ale když přišel majitel domu, pod kterým spím, a už po třetí do mě štouchal nevydržel jsem a opravdu vstal. Začal se usmívat a ptát se jestli budu jíst. Tím si to trochu vylepšil, ale neměl jsem na jídlo ani pomyšlení, tak s díky odmítám, balím a vyrážím pryč. Samozřejmě jsem nezapomněl poděkovat a uplatit je naší krásnou pohlednicí 😊. Dál vyráží směr Thakhek, kde snídám. žádná velká pecka. Nic moc tu krom Mekongu neni. Takže po snídani a kávě vyrážím dále do jeskyní. Ještě jsem si vygooglil, které za to stojí a jedu. První cíl Buddha Cave. Zastavuji na vyznačeném parkovišti, platím 2000kip parkovné a koukám kudy do jeskyně. Zázemí tedy famózní. Paroviště, market, část s občerstvením. Vše řádně označené a vypadajíc i celkem nově. Jen cedule s šipkou Entrance mi přišla trochu matoucí, když mě týpek posílal do jeskyně přesně na druhoiu stranu. Měl pravdu. Po 200m přicházím k pokladně, kde platím další 2000kipů, nechávám zde batoh a jdu na prohlídku. Ještě jsem si pomyslel, jestli jsem si neměl vzít něco teplejšího, znajíc poměry v našich jeskyních. Po chvilce jsem zjistil, že to byla naprosto zbytečná úvaha. Po schůdkách přicházím k vchodu, který je asi 70cm vysoký a před nímž je spousta bot. Zouvám se tedy a lezu dovnitř. Pááááni. Jeskyně je to hezká, jen trochu menší než jsem si myslel. Je tu asi deset lidí a je tu dost přeplněno. Do těch deseti počítám i babči sedící na zemi a cosi prodávajíc a volajíc No Photo, No Photo. V jeskyni je několik desítek soch Buddhy, hezky barevně nasvícených. Po rychlé prohlídce jeskyni opouštím. Hmm hezká. Malé občerstvení v občerstvovacím koutku u parkoviště a jedu dále. Po cestě míjím ceduli Green Climbers Home, což je věc o které jsem četl na stránkách Green Discovery, agenturou s níž jsme byli na zip-linech. Mám čas, jedu to prozkoumat. Přijíždím k zavřené bráně, z níž zrovna vychází nějaký týpek. Ptám se tedy co to vlastně je a v popisu zmínil důležitou věc, restauraci. Dál jsem nevnímal a jel dovnitř to prozkoumat. Je to takový tábor se spoustou chatek a restaurací uprostřed. Sympatické místo, jen se tu krom lezení toho nedá moc dělat. Objednávám banánové lassie a odpočívám. Platim a vyrážím dále. Po chvilce přijíždím k další jeskyni, kterou jsem se rozhodl navštívit. Trochu mě zneklidńuje cedule u odbočky 3km k jeskyni, ale těsně za odbočkou mě zastavuje týpek a chce peníze za mě a za motorku. Moc se mi nelíbí, že mám platit teď, protože očekávám, že budu u jeskyně platit znovu. Chvilku se s ním dohaduji, on odchází a zase přichází a nakonec platím jen za sebe a jedu dál. Když jsem zaparkoval a chci jít do jeskyně samozřejmě míjím další budku s lístky a to už na mě volá jakýsi chlapec TICKET TICKET. Už jsem se chtěl začít hádat, ale když jsem mu ukázal ten první, řekl, že je to ok. Uff, nemusím platit znovu 😊 Jeskyňka větší, s říčkou protékající uvnitř, ale vnitřní výzdoba dost chudá a hlavně dost nekvalitně zajištěná stran možnosti poškození návštěvníky. Prolézám všechna možná zákoutí jeskyně a jdu zase k motorce. Zde potkávám dalšího osamoceného turistu. Dáváme se do řeči. Povídáme docela dlouho sedíc na motorkách před jeskyní, tak jsme se domluvili, že raději zajdem na pivo 😊. To jsme našli nedalo jeskyně. Povídali jsme kolem dvou hodin. To už začal být největší čas vyrazit hledat cíl mé dnešní cesty a potencionální místo k přespání, další vodopád 😊. Loučím se tedy s Emanuelem, tak se tento italský turista jmenoval, a vyrážím dál. Myslel jsem si, že je to tak 20km, ale bylo to spíš 50km. Bohůžel žádný vodopád jsem opět nenašel. Místo toho jsem vyjel dle mapy na nějaký kopec, kde jsem narazil na závoru a dva týpky, kteří ji asi hlídali. Jeden starší, s ručníkem kolem bříška, a druhý, mladý klučík v uniformě. Zkoušel jsem se zeptat, ale vůbec mi nerozuměli, tak jsem projel závoru a jel dál. To už za mnou ale běží klučík a ukazuje, že bych měl odjet. Vracím se tedy k závoře a oznamuji jim, že tu s nimi budu trávit noc. Usmáli se a nevěřícně kroutili hlavami. Po chvíli jim došlo, že to myslím vážně. Pravda, musel jsem dost přemlouvat, protože se zkoušeli vymluvit, že přijede šéf a bude průšvih a podobně. Tedy zkoušeli, mluvil pouze ten starší s ručníkem. No byl jsem neoblomný a nakonec to vyšlo. Domluvili jsme se, že vypadnu v sedm, popřáli si dobrou noc a šli spát. Tedy starší šel spát do budky, já si natáhl síť mezi dva stromy a zalezl a ten klučík nás hlídal. Noc byla překvapivě klidná.

Advertisement



Tot: 0.088s; Tpl: 0.015s; cc: 9; qc: 48; dbt: 0.011s; 1; m:saturn w:www (104.131.125.221); sld: 1; ; mem: 1.3mb