Pink City

---

Geo: 26.9184, 75.806

Do Jaipuru dorážíme po rozbřesku. Vystupujeme na poměrně rušné ulici, kde nás vyhazují s tím, že jsme na nádraží. Hned se na nás vrhají tuktukáři. Vzhledem k tomu, že je náš hotel asi 1,5km daleko a nechce se nám úplně běhat po městě s batohy, smlouváme cenu na směšných 20 rp. A vyrážíme. Jen co se usazuji, koukám na GPS na průběh trasy a zjišťuju, že jedem na opačnou stranu. Ptám se jestli ví kam jede a on že jo. Stále nám však panáček směřuje na opačnou stranu a tak zvyšuji hlas ať to buď otočí nebo zastaví. Chudák se začal mlátit do hlavy, že to popletl a že volá kamarádovi a ten nás tam odveze. To se mi líbí ještě méně a tak mu říkám, že nás tam odveze on a já ho budu navigovat. Nakonec se ptá někoho po cestě a dováží nás až před hotel. Loučí se a my se jdeme ubytovat. Věci dáváme do pokoje a vyrážíme do města, ruuuuužového města. Po cestě se zastavujeme na jídlo a kafe a pak už vzhůru do víru růžováku. Město jakp takové je spíše oranžové a hnědé. Je to dané barvou fasád domů v této čtvrti. Uličky jsou plné obchůdků a prodavačů neustále lákajích aspoň "looking looking" 😉. Procházíme městečkem a dostáváme se k městskému paláci a Hawa Mahal, cosi jako sídlo pro paničky. Obojí prohlížíme a jsme spíše zklamáni. V areálu paláce probíhají přípravy na nějakou akci a tak je většina nádvoří zahalena a všude pobíhá spousta lidí. Když chceme projít do hlavního paláce, upozorňuje nás místní strážce, že musíme zaplatit další vstupné... 2000 Rps. Co k tomu dodat. No nic, palác teda moc nic. Vracíme se zpět na hlavní ulici a vydáváme se pěšky zkrz růžové město zpět do hotelu...

---