Trek v Torres del Paine - 'must do' Jizni Ameriky (musis videt)

---

Hlavni atrakci jsou Torres del Paine (Painovy veze nebo modre veze), tri zulove prsty tycici se do vysky 2850 m.n.m, ktere jsou 800m vysoke. Jsou dost podobne Tre Cime-Trem Prstum v Dolomitech v Italii. Vetsinu casu jsou vsak Torres v mracich, takze ne kazdy ma to stesti, ze je spatri nasvicene rannim sluncem, tak jak jsou vyfoceny na pohledech.

DEN 1
Rano mame budicek v 4.10, sice obcas kapne, ale my, stejne jako dalsich 40 obyvatel kempu, vyrazime nahoru na vyhlidku doufajic, ze se to roztrhne a slunce na chvilku vyleze. Hadejte jak to dopadlo. Dobre. Slunce sice nevylezlo, ale majestatne veze jsme videli. Jini videli v jine dny pouze mlhu.

Slunecne pocasi nas primeje ke zmene planu. Vyrazime nejdriv na trasu W a okruh pujdeme v opacnem smeru, nez radi pruvodce. Pocasi sice neni idelani,ale sem tam se podari neco zajimaveho vyfotit. Cestou mijime nadherne Los Cuernos (rohy), majestatne dvojbarevne stity, spodek je bila zula a vrsek cerne usazeniny. Taky poprve spatrime kondora, kdyz bez varovani proleti 10m od nas.

Vecer spime v kempu Italiano. Zachody jsou 300m daleko a tak to kolem kempu podle toho vypada 😞.

DEN 2
Rano nalehko vyrazime do Valle de France. Mame krasny vyhled na maly strmy ledovec, na ktery kazdou chvilku spadne z okolnich svahu mala lavina. Jedna z prachovych lavin je opravdu velka a nez se dovali dolu trva to asi minutu.

Po poledni vyrazime se Sebastianem na Refugio Paine Grande. Cestou mame uzasne vyhledy na Los Cuernos a jezera. Nejvic nas fascinuji obri vzdusne viry nad jezery, kdy vitr bere vodu do vysky az 50m a nese ji pres jezero.
Po prichodu k Refugio Paine Grande zacina lejt. 2,5 hodky proto cekame v luxusni chate az konecne prestava prset. 3 hodiny pak jdeme proti vetru k Refugio Grey.

Pocasi nic moc, ale sem tam slunko ozari hladinu a tak fotime. V devet jsme u Refugio Grey, kde se definitivne loucime se Sebastianem, ktery se zitra vraci zpet do civilizace. My pokracujeme do kempu Los Guardas, kde si po trech dnech dame ledovou sprchu pod vodopadem a unaveni usiname.

DEN 3
Rano je hnusne, nespechame. Nejprve se jdeme podivat dolu k ledovci, ktery pada primo do Lago Grey. Vysku cela ledovce odhadujeme na 20-30m. Ledovec je vsak liny, nejen ze se z cela nic neodlamuje, ale ani nepraska. Asi je mu stejna zima jako nam a tak se mu nic nechce 😊.Ledovec Grey je 7km siroky a je jednim ze splazu nejvetsiho americkeho kontinetalniho ledovce Hielo del Sur ('led jihu'). Po Antarktide a Gronsku treti nejvetsi na svete.

Po navratu do kempu balime a vyrazime dal. Me vsak po 40ti minutach zacina byt blbe a zbytek z dvouhodinove cesty se vylozene plazim. Se zimnici a teplotou 37.8C uleham do stanu a doufam, ze zitra bude lip. Mirek se na 3h uvelebi na vyhlidce nad ledovcem, kde se chvilemi vyhriva na slunicku a pozoruje ledovec.

DEN 4
Rano je mi lip, teplota klesla na 37,0 C a uz mam i trochu hlad. Pocasi nic moc, ale zkusime prejit pres sedlo. Cesta vede lesem a strme stoupa. Zacina prset potom snezit. Konecne si pripadame, ze je prosinec, skoro vanoce. Zpivame si Vanoce, vanoce prichazeji... 😊. V sedle vitr dosahuje v narazech odhadem 100km/h, coz nam trochu narusuje stabilitu. Pak uz se jen bahnime bukovymi lesy (buk to sice je, ale vypada jak hloh, ma male listy, ktere voni po skorici.

Pro vetsinu turistu na tomto okruhu je prechod sedla zivotnim zazitkem. 80%!t(MISSING)uristu, ktere potkavame, jsou lidi, kteri nikdy nevideli poradne sbaleny batoh. V rukach nesou stany, spacaky ci jina zavazadla. Do doby, nez odepnou z batohu totalne promoceny spacak a karimatku, jim nedojde, ze kdyz prsi, tak by to meli mit v igelitu. Veci maji z pujcoven, vsichni stejne karimatky a 3 typy stanu Doite. Je sranda je sledovat, jak bojuji s jejich stavbou. Stejne jako Sebastian pravdepodobne nikde nikdy doma nechodili, ale protoze trek v Torres del Paine je 'must do' (musis videt) Jizni Ameriky dle pruvodce Lonely Planet, tak jsou tady. Vsak my taky, kdyz uz jsme doleteli az sem 😊. Mnozstvi lidi je asi jako v Alpach, ale leden a unor je pry daleko horsi, kempy plne (az 150-200 lidi v kempu) a hady lidi na W treku.

Kdyz se dobahnime az do kempu Perros, zalezame hned do plechovo plastove boudy, ktera slouzi jako ukryt pred destem a uvnitr je sud s kominem slouzici jako kamna. V boude se uz tisni asi 15 lidi.Takto se reinvestuji statisice eur utrzene za vstupne do parku. Nas nazor na turismus v Chile se nasim chilskym kamaradum z Birminghamu asi moc libit nebude.

DEN 5-6
Dalsi dva dny uz jen pochodujeme neprilis zajimavymi udolimi. Poslednich par hodin jdeme pastvinami pokrytymi miliony kopretin. Na chvili jeste spatrime slavne Torres a pak nizke cerne mraky zakryji cely masiv.

---