Advertisement
Published: December 11th 2007
Santiago
KatedralaNas vylet byl jednim slovem nabitej, za 4 dny jsme obsahli 3 mesta, takze jsme se ani na chvilku nenudili. Ze Salamancy jsme vyrazeli ve stredu vecer rovnou z hospody Erasmus. Autobus nam jel z nadrazi v jednu rano. Vsechny autobusy prijizdely vetsinou pozde a navic na libovolny nastupiste, takze jsem se pro jistotu ptal vsech ridicu jestli nahodou nejedou do Santiaga az jsme nakonec natrefili i na nas autobus. Vyrazili jsme, autobus narvanej studentama co chteli vyuzit dlouhyho vikendu. Vzadu sedela parta holek co kricela na celej autobus, a pritom sedeli vedle sebe, nicmene nakonec se mi podarilo je vytesnit a usnout. Uprostred noci jsme meli pauzu 20 minut, kdy ridic vsechny lidi z nejakyho duvodu vyhnal z autobusu ven na mraz, ale jinak probehlo vse bez incidentu a zhruba kolem pul devaty jsme se dostali do Santiaga.
Mesto bylo uplne vymeteny, v tuhle hodinu ve Spanelsku neni vzhuru vubec nikdo. Trochu jsme meli obavy z toho jestli budeme rozumet, protoze se tu mluvi galicijsky, coz je jinej jazyk ale ukazalo se, ze domorodci nejsou nijak militantni a nevadi jim prepnout do spanelstiny. Malinko jsme bloudili nez jsme se dostali do historickyho centra mesta. Kolem 10. hodiny zacaly konecne
otevirat kavarny, takze jsme si mohli dat snidani. Kafe s typickym poutnim dortikem. Vedle nas sedeli na snidani jen dva farari - zbytek mesta stale spinkal. Santiago ma krasny historicky centrum mesta kterymu vevodi velka katedrala pod kterou je udajne pohrbenej Sv. Jakub (spanelsky Santiago) a proto je to jedno z nejvyznamejsich krestanskejch poutnich mist v Evrope. Centrum je moc hezky, ale pocasi nam zrovna dvakrat nepralo, celej den bylo zamraceno, takze ani fotky nebyly nic moc. V poklidu jsme se potloukali mestem celej den a vecer vyrazili na autobus do Porta.
Vystoupili jsme nekde na vypadovce - autobus dal nejel a nastala prvni bojovka: promluvit na domorodce a zjistit kudy je to vlastne do centra mesta. Bez mapy a bez znalosti portugalstiny pomerne osemetna zalezitost. Probehlo to pomerne hladce, nasli jsme benzinovou pumpu a zjistil jsem, ze me vsichni rozumi bez problemu, ale zato ja mam problemy rozumet komukoli 😊 no ale slovo dalo slovo, pani nam ukazala kde ze to na mape vlastne jsme a nasli jsme si kde je nas hotel, mapu vratili do regalu, nabrali azimut a po pameti jsme vyrazili.
Hotel jsme nasli vicemene nahodou, jdeme vicemene tusenym smerem a najednou stojime primo
Santiago
Katedrala pred nim. Inu leta driny a odrikani ve skautu se preci jen osvedcili... nebo to spis byla z pr###e klika? Objevili jsme restauraci, kam chodi zrejme mistni, pulka kurete s rejzi a hranolkama tam stala 3,50 €. Dohromady s flaskou vina, salatem, flaskou vody a dalsima vecma asi 9 euro. (Porad automaticky jeste pisu liber a pak to po sobe musim smazat a prepsat na euro 😊)
Druhej den jsme vyrazili pekne radioaktivne hned za kuropeni - nekdy kolem devaty - a koupili si listek na takovej ten double decker bez strechy na horni palube. Stale bylo totalne zatazeno, snazil jsem se tomu nevenovat moc pozornost, ale jak jsme nastoupili, tak co cert nechtel - zacalo poprchavat. Zprvu tak nenapadne, potom to preslo do takovyho toho typickyho anglickyho mrholeni, ktery se zahy zmenilo v anglickej dest ... delali jsme jakoby nic, rikal jsem si ze me prece po pobytu v Anglii nejaka mala prehanka v Portugalsku nemuze rozhazet. No ale nakonec to dopadlo podle ocekavani: pocasi 1 my 0. Vsichni se namackali na spodni palubu, takze jsem si pripadal jako v dopravni spicce nekde mezi Elephant and Castle a Blackfriars - moje "oblibena" trasa. Autobus jel podel pobrezi, ktery
bicovaly vlny, vypadalo to uplne uzasne, byly tam takovy skaliska a majak o ktery se ty vlny rozbijely, do toho mlha a dest, fakt pekny, rikal jsem si jak uzasny fotky by to byly, ale zase tak uzasny, aby to stalo za totalni promoknuti mejch jedinejch kalhot a bot to nebylo. Nechali jsme se vysadit az asi o pul hodiny pozdeji pod slavnym mostem, zkusil jsem nefotit par takovejch tech "pocitovejch" fotek (rozumej, mlha a stiny, neni toho zas tak moc videt, s tim mostem to slo docela dobre dohromady). Pod mostem u usti reky je vetsina sklepu, ktery vyrabej portsky vino. Vetsina sklepu taky mj. porada exkurze zakonceny ochutnavkou, coz byla nabidka, kterou neslo odmitnout. Celej program dotahli po mnoha letech k optimalnimu programu, tzn. ze prohlidku zkratili na nezbytny minimum a rovnou sup na ochutnavani 😊 vetsina lidi si dala 2 sklenicky a odesli, ale zustali tam nejaky francouzky a svycar, ktery zacali davat sofistikovany dotazy, nacez pruvodkyne zacala chodit dozadu a prinaset i starsi rocniky na ochutnani. Ja se tvaril jako ze patrime k sobe, takze jsem automaticky taky dostal. Bylo to trochu jemnejsi, ale tu latinu kolem toho stale moc nechapu, kecy o kulate, telnate chuti
apod. stale nechapu o nic vic nez pred ochutnavkou. Svycar me dostal tim, ze mi prozradil, ze cesky umi
"do prdele",
"ty vole" a
"ukoncete prosim vystup a nastup, dvere se zaviraji". Tu posledni frazi mi rek uz druhej cizinec za poslednich 5 dni. Nase metro je zrejme ve svete ohromne popularni.
Vecer jsme pak vyrazili ven s odhodlanim najit mistni "hospodu kde to zije". Celkem problem, nakonec jsme nasli restauraci trosku dal od toho uplnyho centra, vevnitr hral chlapik portugalsky vypalovacky na elektricky piano a sam k tomu zpival. Neco na co bych doma nikdy nesel, ale sem na "jih" se to hodilo - vedle melo vanocni party asi 20 zenskech. Zeptal jsem se jich co jsou zac, ze nemaj v praci ani jednoho chlapa - a udajne socialni pracovnice, psycholozky atd. Holky to pekne roztocily, chlapik za pianem se asi 3 hodiny nezastavil ani aby se napil. Nejvic ze vsech parila asi 40leta Brazilka, ktera si dokonce i na chvili sama vzala mikrofon, fakt super, v Cechach bych asi nildy nevidel aby se takhle odvazaly kolegyne z prace. Jidlo bylo enorme obrovsky, k tomu zahucelo nekolik stoutu - a vecer byl moc fajn.
Druhej den rano,
Santiago
Katedrala cas odjezdu do Lisabonu se me tvrde vratily vcerejsi stouty, myslel jsem ze pojdu. Potlacil jsem nutkani davat si predsevzeti a nejak to rozdejchal. Cestu v autobuse si nevybavuju, snazil jsem se o spanek, ale bylo to spis propadani se do nicoty, zadnej regenerujici ucinek se nedostavil. V Lisabonu na nadrazi nasledovala zase anabaze s tim dorozumet se s pani na informacich o tom kde je nas hotel a kde je vlakovy nadrazi ze kteryho jezdej vlaky do Salamanky. Prvni se podarilo, druhy ne. V portugalsku jak jsem si vsimnul jsou obecne skoupi na cedule, na nadrazi zasadne nenajdete nazev stanice nebo na stanici metra smer kam z nastupiste vlaky jedou... no na hotel jsme se nakonec dostali celkem bez obtizi, hodinovej slofik me nakonec preci jen trochu srovnal a vyrazili jsme do mesta. Podobne jako Porto ma i Lisabon spoustu pitoresknich domecku a ulicek. Prirovnal bych to k Maly Strane nebo Zlaty ulicce v Praze. Domky maji casto sirku jen na dve okna. Navic je cely mesto na kopcich, dost se podoba San Franciscu. Taky tu jezdi stary tramvaje, vsude maji lanovky a vytahy mezi spodnima a hornima castma mesta. Vsude visi pradlo, coz dodava uzounkejm klikatejm ulickam na
Santiago
Profesor na lavicce romantice. Jo a protoze se zrovna poradal summit EU - Afrika, tak zhruba kazdejch 5 minut projela kolona vriskajicich policejnich aut. Jako by to nemohli delat trochu potichu, nevim proc se svym summitem otravujou cely mesto.
Druhej den jsme vyrazili na "Walking Tour" s pruvodkyni. Byla to mlada holka s kanadskym prizvukem - narodila se v Kanade, ale jako mala se odstehovala do Portugalska. Upozornila nas na to at si davame pozor na zlodeje, nacez jak jsme nastupovali do tramvaje, tak chlapka, co vypadal nejvic turisticky - kloboucek a fotak kolem krku obrali o 300 dolaru. Klasicka metoda: tlacenice ve dverich. Stale jsme meli zatazeno po vetsinu dne, ale aspon uz neprselo. Zjistil jsem, ze Lisabon ma jeste jednu vec podobnou se San Franciscem - vlastni verzi Golden Gate Bridge. Jo a taky vlastni mensi verzi Krista z Ria. Pripadalo mi, ze je tu tak trochu citit komplex malyho naroda, kterej se snazil si podrobit svet ale nekde se stala chyba. Mesto je sice krasny, ale zruinovany, tak trochu jako Praha v osmdesatych letech. Domy s opadavajici omytkou, domy pod lesenim, ... zasla slava.
Nakonec se povedlo nam najit i nadrazi ze kteryho jel vlak zpatky do Salamanky
Santiago
Ryby k obedu a nastoupit. Vagon c. 24 nebyl tam kde by ho clovek cekal, totiz mezi 23 a 25. Pruvodci nam ukazal na zacatek vlaku. Nenapadlo me, ze se skryva pod cislem 121 - zrejme nejaka tajna sifra mistnich ajznbonaku slouzici k vneseni zmatku do rad nepritele... Vlak nakonec odjel - pozde ale prece. Kim - spolubydlici z Australie - nikdy vlakem nejel a vsechno si fotil. Hlavne byl unesenej z konceptu kupe, vypravel jsem mu o lehatkovejch kupatkach a byl z toho celej vedle, hned ze musime jit najit lehatkovej vagon aby si to moh vyfotit - nakonec se mi ho povedlo trochu zklidnit - lidi v tech lehatkovejch kupatkach by asi byli z voyeura s fotakem pomerne vyplaseny myslim 😊 Nas vlak byl posledni nocni vlak v nedeli - vlak kterym jezdej portugalsky gastarbeitri do prace do Spanelska a Francie, takze osazenstvo bylo celkem husty. Samy socky, vsichni desne chlastali a kazdej furt kouril zakaz nezakaz. Povedlo se nam ukoristit jedno prazdy kupatko, kde jsme nakonec preckali agonizujicich 7 hodin cesty do Salamanky.
Nase provizorni domovina nas privitala pomerne neprijemnym chladem. Z 18 stupnu v Lisabonu na neco malo nad nulou ... no ale co. Dalsi dobrodruzstvi mame uspesne
Porto
Kachlicky jsou typicky maorsky prvek za sebou!
Advertisement
Tot: 0.163s; Tpl: 0.015s; cc: 11; qc: 30; dbt: 0.0337s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb
zrz
non-member comment
Jo, jo velmi pekny zacinam ti pomalu zavidet a to jeste nejsi v americe:-) Me se v portgalsku moc nelibilo, lidi mi prisli nejaky divny:-) Ale ten hradni komplex v Lisboa byl docela dobrej ne?