Advertisement
Published: December 25th 2010
A je to tady, zítra vecer prelet z KK do KL, pak nadranem z KL do Muscatu a pak z Muscatu do Mnichova a nasleduje statisticky nejnebezpecnejsi cast presunu, autem Mnichov-Rozvadov-Praha. Bude to urcite v pohode, ale to bych vcera nesmela vdechnou kyho slaka bacila letícího kolem a dnes rano s teplotou v telo nesmela simulovat nad zachodem prutokovy ohrivac. Tesila jsem se jeste k mori a dobre jidlo, ale ted se jen valim a polykam IBU. eM blouma kolem, ale ani shopping mall ji nezabavil …
Kota Kinabalu (KejKej cilize KK) Kej Kej je hlavni mesto statu Sabah a jeho drivejsi nazev je Jesselton. Japoncici to tu za 2.sv.valky dvakrat srovnali se zemi ... a ted si to sem jezdi fotit - klasika asijska, jako je u nas klasika nemecka! Ale proc sem tahat pravek, ze?!
Na nejvychodnejsi místo naseho putovani jsme dorazily tak, abychom zde stravily pet noci a dny travily stridave na plazi a vyrazily také k jednomu z nejvetsich lakadel Bornea, pres 4tisice metru vysokou Mt.Kinabalu. Hned po vystupu z lodi jsme naklusaly preplnenym mestem do predem vybraného a zabukovaneho GH. Z venku byl obstojny, uvnitr to stalo za prd – zasla spina. Pokoj jsme menily celkem
2x, az jsme zde stravily jen jednu noc a na další 4 noce pak GH zmenily. Asi z nas meli teda radost, ale i mne se to moc nezdalo (a to uz je co rict!). Další dva dny jsme tak chtely provozovat valecku na plazi. Plaze jsou u tohoto pomerne betonoveho, rychle rostoucího města jen na nedalekých ostrůvcích, které podnikavec sloucil do Narodniho parku Tunku Abdul Rahman a znacne na tom rejzuje. Vybira za prevoz na ostrov, za odjezdovou taxu z pristavu a za vstup do NP. Sumasumarum takovy vyletík prijde na nejakých 150kacek. První den si vybirame ostruvek Manukan a koupacka je to tedy vyborna, jen nad pevninou resp.nad Borneem pozorujeme dost cerne mraky, které jen spustit poradny lijavec. Ten se spousti kolem pul pate odpoledne, kdy uz po veceri mirime ke GH. Během chvilky je vody po kotniky, deštník ma jen Misi, takze ja klickuji mezi podloubíčky zdejších obchudku. Jak tak klickuji, ve vode plovouci gekon si zrejme spletl me vypracovane lytko s kamenem (dost tedy snadno!) a rozhodl se na nem zachranit. Odrazil se, skocil … ovšem netusil, ze pristal na drsne slavisticke levacce, která ho leknutim instinktivne vymrstila do vzduchu a prilipla nemilosrdne na dlazicky obchodu
– proletl se, ale byl zachranen! Druhy den vahame co dal, resime zdejsi ZOO, jdeme se na autobusak zeptat jak zítra do NP Mt.Kinabalu a nakonec opet koncime na Manukanu a valime se o 106. Vecer jdeme na vyhlaseny Night Market, kde se prodava uplne vse od jidla a pak se to tam i uzasne pripravuje na ohnich. Místo se jmenuje Filipino Barbeque, pac v nedaleke vesnici ziji legalni i nelegální přistěhovalci z Filipin, které jsou odsud na doplavani. Davame rybu a kureci kridla, v obchudku na ruzku ještě pivko a usíname jako mrtvoly.
NP Mt.Kinabalu Rano rychla vstavacka a na busaku resime odjezd minivanu ke vstupu do NP k nejvyssi hore JV Asie. Za par ringosu nas bere a za dve hodiny jsme tam. Nejlepsi na celem dni byla prave tato cesta, kdy hora ukazala svůj 6ti vrcholovy hreben, jak jsme se k ni blizili, postupne se halila do mraku, az kolem pul devate zmizela uplne – pravidelne tak cini den co den. Vůbec vystup na tuto horu je hitem cestovatelu, a tak stejny podnikavec, který obsancoval ostruvky u KK obsancoval i horu. Neda se na ni dostat jinak nez s cestovkou, která si za to necha setsakramentsky zaplatit.
Manukan
Vali se kde kdo a jak muze ...Leze se dva dny, priblizne v 3200metrech člověka ubytuji, naladuji do neho spoustu jidla, ve dve rano ho vzbudi a v hadu turistu samituje clovek na vychod slunce. To cele za 3000kacek. Ne ze by se mi to nelibilo, libilo moc a stala bych o to, ale ty hajzliky podporovat nehodlam … Je to tu tezky byznys, nahoru vyvlecou i ty nejneschopnejsi, ktere pak dole vozi busiky. No a tak jsme v parku vyrazily na nejake miniturky. Maximalne jsme podcenily obleceni – v devět rano byla kosa jako svin ve vysce priblizne 1500m n.m.! Aj nudlovou z kelimku, který jsme si zalily u pani v kramku jsme nepohrdly! Pak jsme se zabalily do plastenek a vyrazily. Destny prales byl krasny, spousta rostlin, stromu, ptaku … jen hora se ten den opravdu uz neukazala. Odpoledne jsme pak pokoukaly po Visitors Centru, daly něco do zaludku a hoply na busika, kde jsme padly za vlast, takze nez jsme se probraly, vitalo nas opet horke KK. Vecer jsme pak opet vyrazily na rybu na Filipino Barbeque, jenze nas hned po vyberu ryby opet chytil pekny slejvák … no, den jsme pak uplne promocene ukoncily smazenými bananky a cajikem.
No a rano ona prihoda
Na lodi
Ridici lodi to z ostruvku na ostruvek pekne pali, vlny lodkou pekne nadhazuji, trochu jsme se o tohodle skritka baly, takze zatimco tatinek cucel z lode, eM kluka drzela za popruhy s teplotou. Uz je mi lip a verim, ze zítra jeste dam more, pac vecer hodlam vdechnout prasky na spani s pivkem, abych se pak v deliriu prenesla do zasneze Evropy …
Advertisement
Tot: 0.144s; Tpl: 0.011s; cc: 16; qc: 75; dbt: 0.0704s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.2mb
